Viděné i (a přesto) neviděné
Letošní výstava je poněkud odlišná od předchozích. Ostatně - tak jako ta poslední a předposlední. I tato byla neplánovaná a vznikla si tak spontánně - a to v roce, kdy žádná vlastně ani neměla být.
Původně bylo zamýšleno vyhledat obrázky v archívu, následně přišla myšlenka, postavit celou expozici na inspirujících nevšedních sděleních různě graficky zpracovaných. Text a občas obrázek. Nakonec vše vykrystalizovalo do podoby předkládané - obrázky větším dílem nové, texty z větší části psané k tématu expozice. Obrázky splývající v celek prolínající se s plochami textů. Všeho hojně, tak jako nabídek kolem nás. Něco se opakuje v mírných modifikacích, něco - to důležité - se ukrývá...
* * *
Lesy, stromy, strom, list. Lze kolem nich procházet a vnímat je jen jako jeden celek, jednu velkou obrazovou plochu. Nebo se zastavit a objevovat detaily. Jednotlivé samostatné obrázky, které jsou součástí čehosi většího, což je též součástí čehosi většího - a to je TO, co je vlastně tématem výstavy.
Slunce a nebe. Lesy, stromy, člověk. Krajina Šumavy, krajina těla i duše. Strom a člověk.
Oba ve své přirozenosti. Světlo a strom. Hledání světla. Hledání stromů. Hledání bližních.
Nalézání Světla. Objevování duše krajiny i duše své. Poznávání duše naší.
Nalezení sebe i JEHO. Tiché rozmlouvání.
Spočívání, odkládání, objevování, prožívání, osvobozování se, nalézání.
Paralely, podobnosti, inspirace, sdílení, nabízení ... a mnohé další.
A k tomu slova, myšlenky. Slova hluboká, nabízející, inspirující či iritující - jak koho a jak kdy.
Více slov a myšlenek, než dokážeme přečíst. Jako v životě. Je třeba vybírat. K některým se vracet.
Možná je mineme, možná je přečteme, možná je procítíme, možná i některé přijmeme. Možná.
Možné je vše. Na nás záleží...
Následně a spontánně vzniklo pokračování expozice - symbolický sklep či půda.
Zadní prostor zaplněný tím, co bylo odloženo a čeká na znovuobjevení.
Prostor, který může odrazovat nebo lákat.
Na nás záleží...
I letos připravujeme zahájení, které je spíše nabídkou mnoha prožitků, doplňujících expozici.
I letos je vše s větší mírou improvizace - rámcově je vše předem připraveno, ale každý z účastníků odpoledne svůj vklad dotváří v odezvě na pocity nejen místa, ale té chvíle, která nastane.
Všichni, jak se zde scházíme, jsme účastníci dnešního odpoledne - a nejen dnešního.
Všichni se podílíme na jeho vyznění, na míře inspirací, kterou si odneseme.
Na počátku byla inspirace - dále je již vše jen na nás.
Všichni jsme účastníci - tvůrci i diváci.
S otevřenou myslí pro možné nové - jiné a s otevřeným srdcem pro nabízené
se můžeme dotknout dosud neznámého tušeného nebo nečekaně nového.
Odemknout si nové prostory.
Jen na nás záleží...
* * *
Hrad Rabí, červenec - říjen 2011
Kouzelné místo v krásném kraji - ojedinělá atmosféra prostorů. Nabídka spočinutí...
(
www.hrad-rabi.eu)
Z textů k výstavě - k začtení se:
na úvod
k výstavě
vesmír
cesty
odpovědnost
nevlastnit a přesto mít
sjednocení
cesta k Jednotě
jedna z mnoha črt
o nadjá z Paula Bruntona
o mysli z Paula Bruntona
Kniha „Duše a křídla“
Obálka knihy „Duše a křídla“ (jpg, 52kB)
Předmluva ke knize Duše a křídla
Upozornění ke knize Duše a křídla
Doslov ke knize Duše a křídla
Ukázka z knihy Duše a křídla
Kde je kniha k dispozici?
dávná pozvání