Léta jsem používal Pentacon six, byla k němu řada zajímavých objektivů. S koncem minulého století jsem zvolil aparát Mamiya RZ67 (svitkový film) s objektivem základním, širším (50mm) a delším (150mm). Co nejvíce používám robustní stativ. Filtry užívám jen výjimečně, korekční, občas polarizační, někdy dělený šedivý nebo speciální šedivý. S výhodou využívám několika výměnných kazet.
Široké krajiny jsou snímané panoramatickým přístrojem Noblex (svitkový film).
Fotografuji takřka výhradně na diapozitivní svitkový film - formát 6x7. Pracoval jsem s Kodaky, ale nejlepší zkušenosti mám s filmy FUJI, zejména Velvia (50 nebo 100 ASA) nebo Provia (100 nebo 400 ASA), občas také Astia (100 ASA). Zvětšuji na Ilfochrome (dříve Cibachrome) a zároveň využívám diáčky do audiovizuálních programů.
Barevné papíry typu "Cibachrome" považuji za výjimečné nejen pro jejich vynikající podání barev, ale také pro jejich nebývalou odolnost a stálost.
V poslední době mne oslovuje černobílý diapozitiv, ve svitkovém formátu 6x7 je kouzelný. Ve spolupráci s brněnskou laboratoří se nám podařilo zvládnout jeho tuzemské zpracování, takže vedle Agfa Scala 200 ASA (vyvolává se v Německu) lze používat i vynikající ILFORD Delta 100 ASA a některé jiné filmy.
Držím se klasické fotografie a klasické projekce diapozitivů, pracuji nejčastěji s více projektory směrovanými na jedno plátno - zvuk (hudba, slovo, efekty) z CD, promítané diapozitivy se prolínají nebo i svítí přes sebe, obraz je ostrý, měkký, velký a netelevizní. Vidím velké kouzlo v klasických diapozitivech. Dávají možnost spočinout, zastavit se, procítit. Nejsou "akční".
Zajímavá je také jejich kombinace s divadelním prostředím, tancem a dalšími formami.
Pro webové stránky byly diapozitivy skenovány v rozlišení "náhledy".