CESTY

Výstavní síň v konírně hradu Rabí, červen - září 2009

Chce-li člověk něco sdělit, přemýšlí co, komu a jak. Zvažuje nejen formu, ale i vlastní pohnutky, které jej k tomuto rozhodnutí přivedly. Poté, co jsem byl osloven autorem této výstavy fotografií a požádán, abych ji uvedl slovy, jsme společně přemýšleli nad jejím uspořádáním. Nad tím, jaký řád jí vtisknout, aby bylo co nejvíce zřejmé, jaké je autorovo vidění řádu světa, jak vnímá svoji osobní propojenost s prostředím, ve kterém žije. Rodil se scénář výstavy a za sebe mohu říci, že nápad provázet návštěvníka těmito prostorami tak, aby mohl nahlížet na život souběžně ve třech rovinách, třemi úhly pohledu, mě velmi zaujal.

Naše přítomnost na zemi, tady a teď, je do značné míry determinována prostředím, ve kterém žijeme. V důsledku jsme na něm existenčně závislí. Je proto dobré nahlížet na svůj život nejen jako na existencionální záležitost, ale mít oči a srdce otevřené i pro krásy světa okolního. Krásy, jimiž se můžeme nechat po celý život doprovázet a tato výstava se může stát jedním ze stavebních kamenů, který nám k tomuto může napomoci.

Přítomnost s minulostí se může setkat mnoha způsoby. Zajímavou variantu zvolil autor této výstavy. Jde o citlivý pohled současného člověka na prostředí, v němž žije, k němuž má vztah osobitý a současně protkaný vzpomínkami na generace svých předků, kteří jej do života uváděli. Setkání minulého s přítomným v prostorách, kde na nás historie přímo dýchá, mě připadá přímo symbolická.

Nechme se tedy oslovit a nechme na sebe působit, jak nahlíží na běh života Miroslav Zámečník.

Jan Konfršt